S úctou a láskou vzpomínají všichni kolegové na naši milou kolegyni Janu Staňkovou.
Autor příspěvku: Radka Novotná
Milá Jano,
bylo to s Vámi fajn – škoda, že jsme Vám to neřekli, dokud jste tu ještě byla. Děkujeme za všechny nápady, které jste nám pomohla vymyslet a vytvořit, za Vaši podporu a za to, že jste nám ukázala, jak pracovat se vztekem. Byla jste super – vlídná a hodná, anděl, který nám pomáhal! Díky Vám bych chtěl začít hrát na kytaru, já na flétnu. Já si na Vás vzpomenu vždy, když vytáhnu své ukulele. Mně jste ukázala, že škola nemusí být tak otravná, já jsem díky Vám pochopil, že čtení může být i zábava. Já bych Vám chtěl poděkovat za pomoc v jakékoliv situaci, která mě trápila, já za Váš každodenní úsměv. Mně jste inspirovala k výrobě nejrůznějších věcí, já díky Vám chápu, jak důležité je psaní, a já chci dělat radost mamince svými dárky. A já už vím, že Andělé žijí mezi námi. Ty, milá Jano, jsi jím stále…
Měli jsme Vás rádi a budeme na Vás dlouho vzpomínat. Je nám to celé moc líto.
Vaše třída
„Smrt je malá, roztomilá osůbka…“ (Kitty Crowther: Návštěva malé smrti)