Tuto pohádku společně vymyslely děti z 2.A – s využitím znalostí o stromech, které získaly během celoročního projektu. V centrech aktivit pak postupně vytvořily stop motion ploškovou animaci. Práce to byla dlouhá a obtížná, avšak radostná. A o čem pohádka je?

Kdysi dávno rostl uprostřed světa kouzelný strom, který spojoval zemi s nebem. V oblacích nad jeho korunou stál hrad Víly zlatých jablek. Zlatá jablka dávala světu barvy, život i zpěv.

Jednoho dne však Zlá víla ze závisti strom uspala a ukryla poslední kouzelné semínko. Strom uschl, svět zešedl a hrad v oblacích se ztratil v mlze.

Naděje ale nezmizela. Malá hodná víla se vydala zachránit svět. V lese potkala skřítky, kteří jí prozradili tajemství stromu: „Semínko nevyroste bez vody, světla a sladké síly.“

Víla semínko zasadila do země. Spadl první déšť a ze země vykoukl drobný klíček. V tu chvíli se však vrátila Zlá víla. Rozfoukala mraky, schovala slunce a snažila se růst stromu zastavit. Klíček začal vadnout a víla téměř ztratila naději.

Skřítci jí však přispěchali na pomoc. Přinesli vodu, světlo i sladkou sílu, a tak klíček znovu ožil. Rostl stále výš a výš, až se jeho koruna dotkla oblaků.

Po jeho větvích vyletěla víla až k dávno ztracenému hradu. Tam ji přivítala Víla zlatých jablek a ukázala jí poslední zlaté jablko.

„Jen ten, kdo probudí strom, může vrátit světu barvy,“ řekla.

Když víla ochutnala zlaté jablko, její křídla se rozzářila zlatým světlem. Zlá víla se objevila naposledy, ale záře kouzelného stromu ji proměnila. Temnota z ní zmizela a rozplynula se v hejno černých pírek.

V té chvíli se do světa začaly vracet barvy. Tráva se zazelenala, rozkvetly květiny, vrátila se zvířata i lesní bytosti a uprostřed ostrova zazářil mohutný kouzelný strom. A od té doby byl svět opět plný života, radosti a zpěvu…