Jak vidím, když nevidím – program ve školní družině
Autor příspěvku: Kateřina Klímová
Zavřete oči, je tma nebo ne? Co vidíte? Dokážete se pohybovat se zavřenýma očima? Může to být celkem zábavná hra, jak pro děti, tak i pro dospělé, že?
Paní vychovatelka Renata Benčíková zorganizovala pro děti zajímavou besedu. Možnost nahlédnout do světa lidí, kteří nevidí. Navštívila nás paní Petra Bezáková se svým vodícím psem Angelem a dalším kolegou, který vodící psy cvičí. Beseda byla vlastně dialogem mezi ní a dětmi. Děti se dozvěděly, že nevidomým se neříká slepí. Nemusí být nevidomí od narození, že jsou to lidé, kteří mají poškozený zrak nemocí, úrazem, mohou mít zbytky zraku. Dozvěděly se, jak se chovat k nevidomým a jakým způsobem jim můžeme pomáhat.
Velmi zajímavé otázky byly směrovány na vodící psy. Pejsci s nevidomým člověkem nejsou pejsci na hraní, ale pejsci, kteří jsou v práci. Jsou očima pro nevidomé.
Angelo nám předvedl, jak jeho práce vypadá v praxi, i v naší tělocvičně pracoval na jedničku. Dětem se beseda velmi líbila a vyprávěly si o ní ještě další den. Děkujeme.