Ve středu 1O.11. jsme se opět vydali za venkovním učením. Naším cílem bylo nalézt novou cestu k našemu místu. Ani jsme netušili, že při vstupu do lesa nás čeká jedno velké dobrodružství. Z lesa bylo patrné, že pohyb živých tvorů je v něm vydatný. Nalezli jsme spoustu důkazů o přítomnosti zvěře. Později jsme se dozvěděli, že se jedná o pobytové stopy zvířat. Bohužel jsme nalezli i některé pobytové stopy po lidech, ty však na rozdíl od těch zvířecích v lese neměly co dělat. Naštěstí nám sama příroda v tento den nachystala tolik krásných okamžiků a úžasů, že jsme z tohoto lesního dne odcházeli s radostí v srdci a úsměvem na tváři.

Tolik nás bylo.

Zastavení u křížku.

Cestou k lesu…

Zkoumáme trus.

Odhadujeme velikost divočáka.

Místo prozářené sluncem.

Nalezení rozbitého hrnku.

Dolů…

..přes potok

..a vzhůru.

Jakoby ta babočka čekala na nás.

Nemohli jsme se na ni vynadívat.

🙂

Našli jsme naše místo!

V kruhu si povídáme o všem, co nás cestou k místu potkalo.

Měli jsme chvíli čas si místo užít.

A našli jsme další motýlí znamení.

Tudy obvykle odcházíme z našeho místa.

A takto to vypadá, když vyjdeme z lesa. Najdete na obrázku projev levitace?:-)

Moc jsme si to užili! Ahoj Příště:-)